Klouzání v mlze aneb Jeseníky 2012

Klouzání v mlze aneb Jeseníky 2012
Jesenická soutěž se pro nás stala soutěží nejmokřejší, nejorosenější a nejopatrnější v sezóně 2012. Nic to ovšem nemění na faktu, že je opravdu nádherná!


Pršet nebude, vzali jsme mokré gumy!

Možná, že ho leckdo považoval za vtip. Nicméně tento můj výrok, který padl ve stanu u Zahrádků při výborném, jedenáctistupňovém pivu (díky!), se ukázál býti smutným omylem.
Pravda, celou sezónu tato teorie s neochvějnou jistotou fungovala. Když jsme měli mokré gumy s sebou, nepršelo. Dokonce šla magie mokré směsi tak daleko, že se přívaly deště začínaly spouštět 15 minut po cílové rampě (Krkonoše) anebo hodinu po ukončení soutěže (Kostelec). Popřípadě sprchlo krátce před ní (Valašská rallye). Když už pršelo v jejím průběhu, zajistila si posádka neúčast v deštivých podmínkách včasným opuštěním trati. A tak na Vrchovině, kde začalo pršet od RZ5, jsme si s Davidem zajistili absenci účinkování na mokrém asfaltu už na zkoušce třetí, na v té době asfaltu suchém, a to stylovým zahozením Saxa do lesního porostu. V rolích diváků nám nebylo lépe, protože v autě obvykle neprší. Venku ano. Nicméně magie mokré pryže stále fungovala a proto se jsem se neostýchal pronést onen výše uvedený výrok.

Omyl.

Je ráno, 22.9.2012, tým se pomalu probouzí a venku prší. Zdá se, že počasí se nechce umoudřit ani přes neochvějný fakt, že v Ducatu jsou čtyři obuté mokré TW02. David se přestává smát, protože si uvědomuje, že rozpis neobsahuje jednu jedinou mokrou poznámku. Já se přestávám smát, protože fakt, že se nesměje David nevěstí ničeho dobrého. Snažím vyhledat všechny možné informace o stavu trati. Přemítám nad osmičkami v RZ4, kde bude z katů bahna jako u rybníka. A nad fantasticky načasovanou opravou silnice na RZ1, kde se v lesním úseku, plném serpentin, vyřádila parta silničářů a jejich tatra se stříkanou asfaltovou směsí. Podařilo se jim tak vytvořit šotolinovou část vložky, která o šotolině nikdy před tím neslyšela. Proč tak učinili v pátek v 11.30, to je záhada. Naše spekulace, že si tak podloudně zajišťovali prostředky na rekonstrukci rezavějících svodidel, je čirou a nepodloženou hypotézou...

V servisu se nálada dramaticky lepší, zjišťujeme, že Saxana je na svém místě a že spokojeně brumlá. Déšť pomaličku ustává. Přes to vytahujeme krásně voňavé mokré gumy a obouváme je. V lesích bude na silnicích stále spousta vody. Pomalu opouštíme servis a jedeme na RZ1.

S radostí zjišťujeme, že déšť ustává úplně. Můžeme tak s ostatními prohodit před ČK pár slov, když čekáme na vyproštění vozu Pavlíny Tydlačkové, která vzala sloup doslova "na komoru". Holky jsou po ráně naštěstí v pořádku, Ignis je na tom nepatrně hůře.
S vědomím výše uvedeného projíždíme RZ1 s velkou dávkou opatrnosti. Občas mám pocit, že vůbec nezávodím, z kopce jen provrkávám. David ani jednou za erzetu neřekl "Vychladni trošku," což bylo dobré znamení. Pro změnu ale křičel "Plýýýn", když se Saxana začínala přetáčet v šestkové zatáčce. Já bych rád, ale ani za nic se mi nepodařilo zařadit. Kvalty občas zle vyskakují a ještě hůře zaskakují. Trojka ven šla, ale dvojka zaskočí opravdu v poslední chvíli a zachraňujeme tak cené vteřinky; couvání už bylo na dosah. V úzké pasáži v obci zkouším, co naše neposedná lehká zádel vozu udělá v utažené levé pět do úzka. Špatný nápad. Mírně se přetáčíme, dostávám sodu a patnáct sekund je v trapu. Dobře mi tak. Jsme v cíli a s údivem zjišťuji, že i přes hrubé chyby jsme na hondu debutujícího Miloše Karbana ztratili jen čtyři vteřiny a na Kubíkova dvoulitra vteřin 40. Asi bludný balvan...

Druhá RZ proběhla vcelku bez problémů, trať už pomalu osychala (čti: po silnici už netečou proudy vody). Vše se zdálo v pořádku, až do pravého odbočení. Z rychlého úseku podřazuju na čtyři, pak na tři a z převodovky se ozvala rána. Trojku nelze vyřadit, daří se tak až na třetí pokus. Dvojka zaskočí, řadím zpět tři, vše funguje. Zvláštní.
Až na stopce, když sundáme přilby, zjišťujeme, že převodovka rozhodně nemá správný zvuk a kvalty 3 a 5 raději neřadíme, neboť ty mají zvuk zdaleka nejhorší. Pokračujeme na RZ3 a přemítáme, má-li to cenu pokračovat. Padá rozhodnutí, že ano. O snaze zachránit komponenty z jednou poškozené převodovky víme své, na Valašské jsme dojížděli na dvě rychlosti.

Končí závod a začíná snaha. Veškerou naši duchovní energii směřujeme do ozubí Saxany a vnoukáme jí jakési myšlenky o pevnosti materálu a hesle "sempre viva". Zvuk se ovšem kilometr za kilometrem horší. Rychlosti 3 a 5 neřadím jako prevenci před ohluchnutím a na startu RZ3 a 4 jsme za atrakci, protože takhle auto obvykle nezní, leda by vezlo metrák dětských chrastítek.

Na RZ 4 spatřuji osychající úsek asfaltu a začíná mi být líto nasazených fungl nových mokrých pneu. Navíc se o slovo hlásí palivo - jízda na vytočenou 2 a 4 má za následek rapidně zvýšenou potřebu, takže už před 40 km dlouhým přejezdem do servisu jedeme na barvu z nádrže. David bere telefon a ptá se Honzy, kolik že to Saxana dojede na rezervu. Prý "dost". Nevím proč, ale tato naprosto ničím nepodložená, zcela irelevantní a naprosto neexaktní informace nás s Davidem uklidňuje...

V servisu zjišťujeme, že nemáme dva zuby na pětce a že spousta kovového, drceného materiálu v oleji být také nemá. Honza vypouští olej z převodovky a se slovy "To jsem ještě neviděl," z něj filtruje zuby z velkého kola pětky a vůbec všechen ten zbytek kovového odpadu. V hlavě se mi přehrávají myšlenky na Valašku, kde jsme měli podobný problém. Stran našeho pokračování v soutěži jsem instruován, že je to stejně v zádeli a že tuhle převodovku už nic nezachrání. Vydáváme se tedy na cestu k ČK, což sice nezní jako takový adrenalin, ale na Servis Out přijíždíme ve chvíli, kdy nám zbývá 6 vteřin z naší minuty...
 


Pokud jsem výše opomněl zmínit fakt, že jsme v servisu přezuli na sucho, tak se omlouvám. Tento fakt byl poměrně důležitým. Zejména proto, že na poslední dvě zkoušky ze spustil vytrvalý a hustý déšť a já si na suchých (a středně tvrdých) gumách připadám jako na zamrzlém jezeře. Z rukou si ve vracácích pletu vánočku a tak mě potěší jen ladný průjezd vracákem na RZ5, do kterého přilétáme po dveřích už notný čas před jeho začátkem. Budiž zprávou pro ty diváky, kteří tleskali (což mi činí nebetyčnou radost), že jsme tam takhle přilétnout museli, protože jsme neměli kvalty na podřazování a museli jsme na suchých gumách na bahýnku brzdit... Z nouze ctnost, ale krásně efektní! Do RZ6 jsme startovali na čtyřku, protože nešla vyřadit. Podařilo se to asi až po 300 metrech RZ. Ještě, že jsme nezůstali v zóně. 

Krom vodního póla na RZ7 a 5,87 km odplavaných kraulem na RZ8 se už nic zvláštního nestalo a úspěšně jsme se dohrkali do cíle. Jinak se zvuková kulisa vozu vyjádřit nedá. Zmiňovat, že jsme neviděli na cestu přes absolutně zamlžené přední sklo už asi nemá smysl. Prostě se nám vyloženě dařilo.

Byli jsme šťastně zpět v servisu a rádi, že v programu není žádná RZ9. To by už převodovka patrně nezvládla. Honza měl problém zařadit jedničku, aby Saxanu vůbec dostal na plaťák a byť se snažil, kyselý úsměv mu z tváře, při pohledu na notně zbědovaného francouze, nemizel.

Nicméně, zase se potvrdilo pravidlo, že: "Kdo Saxanu nezahodí, dojede!". Auto je to, co se výdrže týče, neuvěřitelné a byť musí mít občas chuťdát vám pár facek za neslušné zacházení, doveze vás.

Jeseníky byly nádherná soutěž. Díky organizárorům za ni a za bezchybný harmonogram! Jen nás mrzí, že jsme si nezazávodili. Na druhou stranu, i přes to, že jsme odjeli šest a půl RZ na tři kvalty, nebyla naše ztráta nikterak hrozivá. To je pro změnu pozitivní fakt. Znovu jsem si vzpomněl na hlášku (tuším Viktora Mechla), že jsme první posádka, která absolvovala Valašku s variátorem. No, tak teď už i Jeseníky, Viktore!

Sezóna 2012 pomalu končí a my se začínáme soustředit na tu následující. Začali jsme tím, že naše slavné mokré gumy mají jiného majitele. Tímto zdravím k Zahrádkům! Fakt, že jsou k mání i dvě fungl nové suché C03 180/R15 K51, a že tedy budeme potřebovat jiný rozměr, vám možná naznačil, že na příští sezónu něco chystáme. Inu, možná ano, možná ne.

Ale jak praví klasik. Neměli bychom ani naznačovat...

Roman Švec
roman.svec@titioracing.cz
 

Komentáře